Veselé Vánoce přejí Hoxi

Vážené zákaznice a zákazníci, přejeme Vám, i všem Vašim blízkým Veselé Vánoce, hodně štěstí, zdraví a hlavně lásku.

Štědrý den, který připadá na 24. prosince, je posledním dnem přípravy na vánoční svátky. Ve středověku se někdy jednalo o poslední den roku, který začínal nejčastěji právě na slavnost Narození Páně 25. prosince. Se Štědrým dnem je spojeno množství předkřesťanských i křesťanských vánočních zvyků a pověr, například štědrovečerní večeře a rozsvěcování vánočního stromečku nebo pověra, že kdo se během dne postí, uvidí večer zlaté prasátko. Štědrý den je vlastně chybný název. Po staletí byl vždy jen Štědrý večer, jakožto předvečer Narození Páně. A to zřejmě proto, že Židé počítají počátek dne od západu slunce a nikoliv od půlnoci. Proto narození Ježíše, který se narodil do židovského národa a víry, bylo slaveno na počátku dne narození, tedy po západu slunce 24.12.

Vánoční zvyky v českých zemích, provozované 24. prosince, pocházejí ještě z předkřesťanské doby. Kolem roku 1400 popsal sedm nejběžnějších českých lidových tradic, spojených se Štědrým večerem, benediktinský mnich Jan z Holešova. Těmito zvyky byly:

• půst,
• pohoštění a almužna,
• vzájemné obdarování zabalenými dary,
• podávání bílého pečiva v podobě klínu či pletence (patrně vánočka),
• pojídání a krájení ovoce,
• chození na koledu a karneval masek,
• kladení slámy na podlahu kostelů a příbytků.

  

Jan z Holešova si byl vědom toho, že některé popisované zvyky mají pohanský původ, avšak jejich udržování podpořil citáty z bible, pokud jejich smyslem byla

oslava Narození Páně.

Štědrovečerní Večeře v Česku tradičně začíná rybí polévkou, jako hlavní jídlo se podává obvykle kapr nebo (pro ty, co ryby nejedí) vinná klobása. I se štědrovečerní večeří se pojí krajově mnoho obyčejů, které do určité míry přežívají.

Kapr coby hlavní večerní jídlo však v českých zemích nemá dlouhou tradici. Štědrý den zůstával postním dnem, a proto i charakter jídla byl postní; za maso se

ovšem nepokládalo maso rybí. To bylo v 18. století dražší než ostatní druhy masa, a proto většina domácností musela dávat přednost levnějším alternativám. Nejedl se pouze kapr, ale např. i lín, sumec a jiné sladkovodní ryby; obvykle byly připravovány nasladko.

Kapr se stal běžným štědrovečerním jídlem teprve ve 2. polovině 19. století, neboť jej cenová regulace učinila dostupným pro široké vrstvy obyvatelstva. Klasickým způsobem přípravy – nejstarší dochovaný recept je z roku 1810 – je kapr načerno, který se připravoval tři dny a pekl se v omáčce z mandlí, rozinek, perníku, povidel, ořechů a sladkého piva. Podával se se šiškami, později s knedlíky. Tento recept však postupně kvůli své složité přípravě zcela z jídelníčku zmizel. Do české kuchyně však z rakouské kuchyně přišel kapr smažený, na něhož nacházíme recept v Domácí kuchařce od Magdalény Dobromily Rettigové z roku 1895.

Ke kapru se jako příloha podává bramborový salát, který ovšem taktéž nemá v české kuchyni dlouhou tradici. Rodinné recepty na salát jsou velmi rozmanité;

základ tvoří brambory, petržel, celer, mrkev, hrášek, cibule, kyselé okurky spojené majonézou, avšak mohou se do něj přidávat též např. vejce, salám, šunka či sýr. V předválečných kuchařkách nenalezneme na bramborový salát recept, odborníci se domnívají, že se v české kuchyni objevuje až někdy během 2. světové války a že jeho původ tkví zřejmě v ruské kuchyni.

Na Štědrý den, nebo před tímto datem bývá zdoben vánoční stromeček. Ještě na konci 19. století je zmiňován jako zvyk cizí, ale běžný, a v polovině 20. století je nezbytností i na Moravě všude, kde jsou děti. Vánoční stromek je také často zdoben v kostelech. Ozdoba vánoční oslavy je stromek s pozlacenými ořechy a jablky,

cukrovinkami, pestrými papírovými řetízky, zářivými světly.  Ovšem ještě na začátku 20. století není v českých zemích a ani v Německu všude rozšířen. Zíbrt poznamenává o vánočním stromku až do věku XVII. není ani potuchy. Je zcela vyloučeno, aby obyčej (jak tvrdí, pohanského původu) ušel pozornosti mravokárců věku 15. a 16. století, kteří ve svých spisech tepou kdejakou pověru a obyčej.

Z tištěných zpráv je mezi nejstaršími zpráva Krolmusova (Staročeské pověsti, 1845. I. 476.). Zde je informace, že v Čechách o Štědrém večeru na koutním stole (stolek v rohu) mají smrček nebo jedličku, májku okrášlenou věníkem, ovocem, pečivem a oděvem (jablky, ořechy, hruškami, slivkami, mandlemi, rozinkami, perníkem, ptáčky, šátky atd.) osypanou, nebo nad stolem zavěšenou obráceně dolů.V Praze a okolí Prahy kladou stromek mezi jídla vánoční, kde zasednou ke stolu k večeři štědrovečerní.

Doprava v období vánoc:

V období Vánočních svátků a Nového roku budeme odesílat Vaše objednávky následovně:

• Objednávky přijaté 20.12. - 22.12. odešleme v pondělí 23.12.2019 (*pravděpodobné doručení 27.12.)
• Objednávky přijaté 23.12. - 29.12. odešleme v pondělí 30.12.2019 (*pravděpodobné doručení 31.12. nebo 2.1.2020)
• Objednávky přijaté 30.12. - 1.1.2020 odešleme ve čtvrtek 2.1.2020 (doručení 3.1.2020)

*Termín doručení nezaručujeme. Kurýrní služba GLS rozváží zásilky každý pracovní den i v období vánoc. Objednávky na Slovensko trvají obvykle o 1-2 pracovní dny déle.

Od čtvrtka 2.1.2020 máme již odesíláme zásilky každý pracovní den. V případě jakýchkoliv dotazů nám napište na náš email info@hoxi.cz

Příjemné prožití vánočních svátků Vám přeje Váš výrobce ušních a tělových svící HOXI